Peloponés 2006

6. částZa dědictvím Argolidy

Po stopách Mykénské kultury

Zaritsi BayAghios AndreasAstrosParalio AstrosMyliMykénesakropoleMykénes~ 81 km

Lví brána v Mykénách

Po ránu v kempu nebylo nijak slunečno. Sbalili jsme věci v naději, že nesprchne. Po celý den se mraky udržely. Vyrazili jsme vstříc třetímu týdnu naší cesty. Kraj zvaný Argolida, pomyslný „palec“ Peloponésu, je bohatý na významné starověké památky. Pro svou blízkost k hlavnímu městu je také podstatně navštěvovanější a tím i známější než jiné části poloostrova. Doklady dávných kultur tu potkáte na každém kroku, často v několika úrovních nad sebou. Nejinak tomu bylo i v případě pozůstatků osady Lerni, jejíž vznik se datuje ještě hodně před Mykény. Hned vedle jsou ale odkryty zbytky stavení z dob následujících. Bylo pondělí, tradiční zavírací den památek a navíc v Řecku byl právě státní svátek. Nepředpokládali jsme tedy, že by expozice v Lerni byla otevřena. Nejenže byla, ale dokonce do ní byl tento den vstup zdarma.

Přes Argolskou rovinu jsme dojeli na úpatí hor. Na malém návrší zde stojí zbytky mohutného tři a půl tisíce let starého hradu Mykény, patřícího mocným vládcům významného předklasického období starořeckých dějin. V roce 1876 právě zde německý archeolog Heinrich Schielmann nalezl v hrobkách králů obrovský poklad, dokládající vysokou úroveň této jedné z prvních rozvinutých kultur v Evropě. Svým významem si tak Mykény nepochybně zaslouží zápis na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Z paláců mykénského hradu zůstaly již jen základy, lemované zbytky hradeb se známou Lví branou, částečně byly rekonstruovány také kupolové hrobky mykénských králů vysoké až 14 metrů. To nejzajímavější jsme ale objevili v přilehlém muzeu, kde jsou umístěny archeologické nálezy.

Argolská opevnění

Mykéneshrad LarissaArgosTyrinsNafpliopevnost PalamidiDrepanoVivari~ 59 km

Po ránu opět svítilo slunce, teploměr v kempu sliboval po několika dnech pod mrakem další teplý den. Vrátili jsme se napříč rovinou k městu Argos, které jsme den předtím pouze projeli. Nad městem se tu do výšky bezmála 300 metrů tyčí téměř holý vrch Larissa, jemuž vévodí pevnost. Odtud se nabízí úchvatný výhled do okolní roviny, na celý Argolský záliv a rovněž k horám. Na kopci jsou také dva ženské kláštery.

Výhled přes klášter Moni Genesis tu Christu k vnitrozemským horám

Prokličkovali jsme Argosem, úzkými uličkami přecpanými auty a po výpadovce nabrali směr Nafplio. Kousek před ním se na nenápadném vršku nachází zbytky hradu Tiryns, další z pevností mykénského období. Hradby jsou až pět metrů široké, seskládané bez jakéhokoliv pojiva z obřích několikatunových kamenů. Vůbec jsme si nedovedli představit, jak v té době takovou stavbu mohli realizovat, tím spíš pak galerie – chodby s lomeným obloukem, rovněž seskládané z obřích kamenů. Však také tyto hradby dostaly výstižné označení kyklopské.

Nafplio bylo jedním z prvních měst, které se podařilo řeckým povstalcům osvobodit z tureckého područí. Krátkou dobu tak bylo také hlavním městem Řecka, což připomíná i tabule při příjezdu do města. Na Nafplio jsme se těšili a bylo na co. Kromě samotného města se zde nachází hned tři pevnosti. Z přístavu nás za 4 Eura lodičkou přepravili k první z nich, malé ostrovní pevnůstce Burtsi. Od moře je pěkně vidět město se zbývajícími dvěma pevnostmi – Akronaupliem, zastavěným dnes hotely, a mohutným opevněním Palamidi, k němuž se z města po skále klikatí dlouhé schodiště.

Z pevnosti Akronauplia se kromě jedné brány s okřídleným lvem, znakem Benátčanů, prakticky nic dalšího nezachovalo. Zato návštěva pevnosti Palamidi nás nadchla. Nahoru jsme nešli po schodech, ale hlavní branou, k níž jsme vystoupali dokola po silnici. Pevnost s několika bastiony je velmi dobře zachována, kamenné zdi tvoří bludiště, a z hradeb je nádherný výhled na město i mořský záliv. Pevnost Akronauplia je odtud jako na dlani a není divu, že Turci, jenž se zde usadili, snadno museli podlehnout útoku nepřátel shora. Malá Burtsi odtud vypadá jako loď.