Peloponés 2006

5. částLakonské podmračené dny

Zašlá sláva Sparty

Ageranos-VathySpartaPalailogos~ 57 km

Starý olivovník na akropoli ve Spartě pod bouřlivou oblohou

U Gythia jsme opustili rázovitý poloostrov Mani a zvlněnou nížinou jsme pokračovali severním směrem více do vnitrozemí ke Spartě. Měli jsme s sebou mapu bez vrstevnic, pouze s vyznačenou hypsometrickou škálou. Z takové mapy nelze přesně vyčíst charakter profilu trasy, pokud se nadmořská výška prudce nemění. Pochopili jsme, že barevná plocha v mapě nemusí znamenat rovinu a že nížina není synonymem roviny. Cesta se vlnila, přesto jsme do Sparty dorazili rychle. Bylo tak dost času na prohlídku Muzea oliv a olivového oleje, o němž jsme se dozvěděli v průvodci. Nejsem právě muzejní typ, ale tohle muzeum se mi velmi líbilo a hodně jsem se v něm dozvěděl, dokonce jsem přečetl všechny panely (!). Velice pěkně je v muzeu zdokumentována historie pěstování oliv, obchod s nimi a především jejich využití nejen k výrobě jedlého oleje, ale také pro kosmetické účely, na svícení a v neposlední řadě i pro liturgické účely. Muzeum ukazuje, jak zásadní komoditou ve Středomoří olivy byly a jsou. Názorné ukázky, exponáty i modely přiblíží i laikovi zpracování této komodity.

V muzeu jsme se schovali před hrozícím deštěm. Vysoké hory, pod kterými Sparta leží, přitahovaly mraky. Pohoří Taygetos s vrcholem v 2 404 m je nejvyšším místem na Peloponésu vůbec. Pod bouřlivou oblohou jsme dorazili ke stadionu ve Spartě, před nímž stojí socha Leonidia, spartanského vojevůdce známého z úspěšného tažení spartanského vojska do bitvy proti Peršanům u Thermopil. S ulomeným mečem v době naší návštěvy působila socha trochu bezzubě. Na nevýrazném pahorku za stadionem jsme našli trosky kdysi jednoho z nejvýznamnějších míst antického Řecka. Vojensky organizované město Sparta představovalo výraznou protiváhu Atén. Dnes zde najdeme jen nepatrné zbytky opevnění, divadla a poházených sloupů.

V sídle Morejských despotů

PalailogosMystrasArchaia MystrasArchaia MystrasMystrasPalailogos~ 7 km |

Byzantský kostel Evangelistria v Mystras

My jsme ale ke Spartě jeli za jiným cílem, než jsou skromné zbytky její akropole. Na dvě noci jsme se ubytovali v kempu cestou k městečku Mystras. Na kopci nad ním se nachází na svahu strmého kopce ruiny byzantského města. Na jeho prohlídku jsme si vyhradili celý odpočinkový den a udělali jsme dobře. Prohlídka města je velmi působivá, a dodnes se mezi rozvalinami dochovaly zejména církevní stavby – kostely, kláštery a pak také palác despotů, vládců Mystry a současně místodržících provincie Morea, jak se tehdy Peloponés jmenoval. Projít všechny památky a vyšplhat se až k franckému hradu nahoru není výlet na hodinu, zvláště když nás pronásledovaly přeháňky. Město Mystras bylo opravdovým zážitkem a mrzelo nás, že další den nezbyl čas na prohlídku jiného obdobného komplexu v Geraki, který jsme následující den jen o pár kilometrů minuli.

K Myrtovému moři

PalailogosSpartakřiž. GerakiKosmasklášter ElonisLeonidioParalia TyrouZaritsi Bay~ 112 km

Pobřeží Myrthového moře

Ze Sparty vedlo naše putování východně Spartanskou nížinou, která není rovinou, jak jsme již věděli, k pohoří Parnonas, jenž nás dělilo od Myrthového moře. Od sedla u města Kosmas nás čekal sjezd z 1 300 metrů k moři. Velká část trasy vedla úžasným kaňonem v té době už vyschlé řeky Dafnon. Dolů jsme sjeli s jednou zastávkou u ženského kláštera Moni Elonis. Ten byl vystavěn vysoko na skále nad kaňonem jako orlí hnízdo. Odspoda vypadá nedobytně, odbočka k němu však vedla po rovince z jedné ze serpentin silnice a před branku se vtěsnalo dokonce i parkoviště. Každý z klášterů, které jsme navštívili, byl něčím jedinečný. V klášterní kapli tohoto se nachází vzácná pozlacená ikona s P. Marií a od stropu visí spousta olejových lamp od věřících, kterým tu pomohla modlitba.