Sardinie 2011

ÚvodSeverní okruh ostrovem tajemných nuraghů

O cestě na Sardinii jsme dlouho přemýšleli, ale stále jsme se nějak nedokázali rozhodnout, jak ji co nejlépe uskutečnit, a proto jsme ji několikrát odložili. Jenže touha po poznání přírody a historie tohoto ostrova nakonec zvítězila. Přestože o rok dříve jsme byli na nedaleké Sicílii, rozhodli jsme se opět vydat do centrálního Středomoří. Druhý největší ostrov ve Středozemním moři byl z našeho pohledu až čtvrtým v pořadí z těch, které jsme dosud na našich cestách navštívili.

Nuraghe Is Paras u městečka Isili

Informací pro přípravu cesty jsme měli dostatek. Vytvořit základní trasu bylo proto celkem snadné. Největší starost nám dělala rozloha ostrova. Na cestu jsme nemohli vyhradit víc než dva týdny. Rozhodli jsme se tedy pro okruh v severní části, kde je více hor i relativně větší soustředění zajímavostí. Jak jsme dodatečně zjistili, po podobných trasách se na ostrov vydávají i další cykloturisté. Problém nebyl ani s ubytováním. Na pobřeží je dostatek kempů a pouze na jediném místě ve vnitrozemí bylo v plánu třeba hledat alternativu. Přestože na Sardinii létají přímé lety z Prahy, tentokrát jsme pro dopravu letadlo nevyužili. Cesta autem do toskánského Livorna, které je nejbližším přístavem v Tyrhénském moři, odkud odplouvají lodě na Sardinii, a následná cesta trajektem nás vyšla se všemi náklady kolem cenově srovnatelně a času jsme na cestě o mnoho více nestrávili.

Z pohledu cyklisty je Sardinie velmi příjemný ostrov. Kvalitní komunikace, většinou s minimálním provozem, žádné výrazně prudké kopce a krásná voňavá středomořská příroda. Dokonce ani nijak zvlášť horko tu nebylo. A samozřejmě jsou tu také památky. V dávných dobách obývala Sardinii tajemná civilizace, která zde postavila tisíce kamenných věží. Tyto záhadné stavby překonaly věky a staly se jedním ze symbolů ostrova. Svoji výraznou stopu zde zanechali i pozdější obyvatelé. Zejména španělský vliv ve středověku odlišuje Sardinii od ostatních italských regionů.

Sardinie je věčným rivalem sousední Korsiky v zájmu turistů. Od té doby, co jsme byli na Korsice, jsme slyšeli z více stran, že nás již Sardinie nemůže tolik zaujmout. To byl také jeden z důvodů, proč jsme cestu sem tak dlouho odkládali. Ale setkali jsme se i s opačnými tvrzeními. Řekli jsme si tedy, že nejlepší bude si udělat svůj názor při vlastní cestě. A tak, když se přiblížil konec května, vydali jsme se za teplými paprsky slunce do Středomoří.

přehled cesty
Datum:28. 5. – 10. 6. 2011	Druh cesty:výprava natěžko
Počet ujetých kilometrů:1 114 km →	Z toho na Sardinii:1 093 km →
Nastoupaná výška:13 876 m ↑	Nejvyšší bod na kole:1 017 m n. m. (Passo Gella Silana)
Navštívený stát:Itálie	Nejvyšší bod cesty:1 463 m n. m. (Punta Corrasi)
Navštívené regiony:Sardinie Toskánsko	Doprava:Autem do Livorna, trajekt do Golfo Aranci
Účastnící cesty:Jaromír Krejčí, Jana Pavlusová	Přepravce:Corsica Ferries-Sardinia Ferries