O směru naší cyklistické cesty v roce 2008 jsme měli poměrně jasno bezmála rok předem. Poté, co jsme si „užili“ chladné a vlhké léto v Norsku bylo zřejmé, že nepochybně opět zamíříme na jih, do našeho oblíbeného Středomoří.
Z mnoha cílů, které se nabízely, jsme se ve finále rozhodovali mezi Krétou a Kyprem. Zvítězila Kréta, s ohledem na zkušenosti těch, kteří na oba ostrovy cestovali před námi, i fakt, že Kréta patří k Řecku a naše předchozí cesta na řecký Peloponés patřila mezi nejúspěšnější z dosavadních putování.
Získat potřebné informace pro cestu i v češtině bylo poměrně snadné. Kréta je turisticky hojně navštěvovaný ostrov a bývá i cílem cyklistických výprav, podobných té naší. Itinerář cesty jsme tedy dali do kupy celkem jednoduše. Pro dopravu do Řecka jsme opět zvolili letecký most, jinak to ani rozumně nejde. Přestože od nás létají spoje i do Iraklia, my jsme mířili do Atén. Důvody jsme k tomu měli dva. Jednak na jaře mají nízkonákladové společnosti letové řády „jako noty na buben“ a k tomu nevhodné doby příletů a odletů a jednak jsme se nechtěli na Krétě vracet do stejného místa na severním pobřeží. Tento problém za nás vyřešil trajekt z/do Pirea.
Kréta je mnohem jižněji, než byly všechny naše předchozí destinace. Trasa vedla mezi pětatřicátou a pětatřicátou a půltou rovnoběžku. Abychom se zcela neusmažili na slunci, vyrazili jsme na cestu pro nás neobvykle brzo, již v polovině května, a to nám ještě někteří říkali, že je to už pozdě. Nakonec se ukázalo, že termín jsme strefili dobře. A tak jsme 15. května ráno opět dorazili na letiště v Ruzyni, na začátek naší cesty za teplem.
přehled cesty | |
Datum:15. 5. – 3. 6. 2008 | Druh cesty:výprava natěžko |
Počet ujetých kilometrů:1 063 km → | Z toho nalehko:29 km |
Nastoupaná výška:16 251 m ↑ | Nejvyšší bod cesty:1 220 m n. m. (Xyloskalu) |
Navštívený stát:Řecko | Navštívené regiony:Kréta, Attika |
Doprava na místo:letecky Praha – Atény, trajekty Atény – Chania / Iraklion – Atény, místní dráha letiště – přístav | |
Přepravci:ČSA, ANEK Lines, Proastiakos | Účastníci cesty:Jaromír Krejčí, Jana Pavlusová |