Languedoc-Roussillon 2007

4. částStředomořské pobřeží

V regionu Languedoc-Roussillon na pobřeží Středozemního moře leží několik velkých měst. Původně jsme zamýšleli některá z nich navštívit, ale jen jedno zabloudění v Perpignanu ukázalo, že by to nebyl dobrý nápad. Strašný provoz a představa prodírat se davy lidí nás nakonec od prohlídky odradily. Vynechali jsme tak několik známých katedrál i jiných památek a přednost jsme dali raději přírodě. Ještě nás však čekal poslední cyklistický den.

Rybářská městečka Roussillonu

Villeneuve-de-la-RahoColliourePort-VendresCap BéarPort-VendresCollioureArgeles-PlageLatourElneVilleneuve-de-la-Raho~ 58 km → / 472 m ↑

Malebné pobřežní městečko Collioure

Pobřežní městečko Collioure s pevností blízko hranic se Španělskem je plné ulic s barevnými domy. Všude kolem je několik obranných objektů. Také kdysi templářský a později královský hrad hrad ve městě podlehl obranné přestavbě s rukopisem pevnostního stavitele Vaubana, stejně jako zvonice, která nahrazovala maják. Původně jsme měli v úmyslu vyjet do hor nad pobřežím a pokochat se pohledy na pobřeží. Bohužel však nízká oblačnost zhatila naše plány. Vydali jsme se proto podél moře a četných pevnůstek k majáku u Port Vendres. Pobřeží španělsko-francouzské hranice bylo velmi střeženo nejen před staletími, ale také za 2. světové války. Tu připomínají zničená kulometná hnízda. Jedno takové kulometné hnízdo se nachází i přímo pod majákem.

Odpoledne se počasí trochu začalo zlepšovat. Rozhodli jsme se vrátit do kempu po vlastní ose, namísto původně zamýšleného výšlapu do hor. Pobřežní komunikace byla poměrně rušná, ale na mnoha místech jsme jeli v samostatném cyklistickém pruhu. V téměř úplné rovině kilometry odsýpaly. Z roviny vyčnívalo jen návrší uprostřed města Elne. Však také toto strategické místo bylo historicky vždy osídlené, což nám připomenula expozice na vrcholu v klášteře. Poslední kilometry na kole jsme dojeli do kempu u jezera.

Podél pobřeží

Villeneuve-de-la-RahoPerpignanAbbaye de FontfroideNarbonneBéziersMontpellierSète

Rajská zahrada Abbaye de Frontfroide

Čekal nás poslední celý den na jihu Francie, určený původně k prohlídce měst na pobřeží. Velká města jsme však eliminovali ze svých plánů, jak už jsem psal. Vydali jsme se tedy ještě jednou do pohoří Corbières, kde nedaleko od Narbonne stojí v horách, které jsou zde ještě spíše vrchovinou, rozsáhlý klášter. Abbaye Fontfroide bylo dodatečnou tečkou za památkami Kraje Katarů. Jeho prohlídka s průvodcem byla také nejdražší. Stejně jako jinde ve Francii, ani zde není žádný zajímavý mobiliář, ale obdivovat jsme mohli nádhernou čistou kamennou architekturu a rozkvetlou rajskou zahradu lemovanou úžasným sloupovým.

Ačkoliv jsme nechtěli zajíždět do měst, jednu výjimku jsme nakonec přeci jen učinili. V Narbonne stojí mohutná katedrála, za války částečně zničená. Katedrála s přilehlým klášterem a areál novorenesanční radnice, to byla hlavní lákadla. V Narbonne se nám podařilo zaparkovat, na rozdíl od Béziers, kde jsme uvízli v dopravní zácpě. Již poměrně brzo odpoledne jsme byli v kempu na pobřeží u Sète. Večerní koupání v moři s procházkou rybářským přístavem bylo naší rozlučkou před dlouhou cestou domů.