Sicílie 2010

ÚvodOkolo ostrova slunce a ohně

Ačkoliv je Itálie typickým středomořským státem, při našich cestách do Středomoří jsme sem na kole zavítali zatím pouze jednou. Bylo to navíc docela dávno a jenom na kousek cesty podél Jadranu při naší cestě do Benátek. Volba země další výpravy byla tedy pro tentokrát celkem jasná. Z mnoha zajímavých italských regionů, které bychom rádi navštívili, jako první padla volba na Sicílii.

Typická sicilská krajina na středním severu ostrova

Dalo by se říct, že Sicílie ztělesňuje to nejtypičtější ze Středomoří, za čím tak rádi cestujeme: vůněmi i barvami prosycená subtropická příroda, vysoké hory, azurové moře a množství památek z nejrůznějších věků a kultur. Vždyť strategická poloha ostrova vždy ovlivňovala jeho osudy a vystřídalo se zde mnoho vládců. Jezdíme rádi na jih za sluncem a Sicílii se také přezdívá „ostrov slunce“. Toho jsme si tu, až na pár výjimek, také docela užili. A k tomu všemu tu je další fenomén ostrova, který jsme na našich cestách zatím nepoznali: Etna, s výškou přes tři tisíce metrů nejvyšší sopka v Evropě, navíc stále činná. Etna je nepřehlédnutelným středobodem ostrova, byť ve skutečnosti leží na pobřeží a do své monumentální výšky roste prakticky z moře.

Při pohledu na mapu má Sicílie trojúhelníkovitý tvar, jemuž je také připisován i symbol ostrova triskleion – hvězda složená ze tří spojených ohnutých lidských nohou. Sicilský triskleion nese navíc ve středu hlavu medúzy. Také jedno z historických jmen ostrova Trinacria připomíná jeho charakteristický tvar.

Nad mapou Sicílie jsme začali připravovat naši cestu. Přípravy jsme zahájili tradičně již v zimě. S plánováním nebyly prakticky žádné komplikace, až na jednu. Když jsme si v mapě označili všechna zajímavá místa, která bychom chtěli na ostrově vidět, zjistili jsme, že za dva a půl týdne, které jsme pro tuto cestu měli možnost vyhradit, nedá stihnout objet všechno. Přeci jenom je Sicílie největším ostrovem ve Středozemním moři. Protože jsme se chtěli vyhnout velkým aglomeracím, jako první jsme z plánů vypustili Palermo, hlavní město regionu. Možná se to někomu nezdá jako dobrá volba, ale nám naprosto stačilo, že musíme opakovaně projet aglomerací Katánie. Italská města nejsou pro cyklisty právě příznivá. Jenže Palermo ještě navíc stálo v další cestě na západ, což nám dopomohlo v rozhodnutí, že z našeho pohledu nejvzdálenější místa ostrova vynecháme. Díky tomu naše cesta nebyla jen okružní cestou víceméně kolem pobřeží, ale procestovali jsme také centrální části ostrova, kde je toho hodně zajímavého k vidění. Do plánů se nám nakonec podařilo zařadit i výlet na sousední Eolské ostrovy, u nás známější jako Liparské.

Opět se přiblížil konec května a s ním cesta na slunný jih.

přehled cesty
Datum:28.5. – 15. 6. 2010	Druh cesty:výprava natěžko
Počet ujetých kilometrů:1 376 km →	Z toho nalehko:66 km
Nastoupaná výška:18 029 m ↑	Nejvyšší bod na kole:1 905 m n. m. (Rifugio Sapienza)
Navštívený stát:Itálie	Nejvyšší bod cesty:2 920 m n. m. (Torre del Filosofo)
Navštívený region:Sicílie	Doprava:Letecky Praha – Katánie
Účastnící cesty:Jaromír Krejčí, Jana Pavlusová	Přepravce:Smart Wings