Po mnoha letech jsme se vrátili na Ostrov krásy, který nás tolik inspiroval k dalším cestám Středomořím. Přileji jsme se znovu podívat na nejkrásnější místa ostrova a přidali jsme i oblasti, které jsme při první cestě nestihli poznat.
Pro nás trochu netradičně až na konci prázdnin jsme se vydali na další z cest do Středomoří. Cílem týdenního okruhu kolem Istrijského poloostrova byla zejména tradiční benátská města a tamější přírodní rezervace.
Na druhou balkánskou cestu jsme se vydali do země rozpolcené a poničené posledním válečným konfliktem v Evropě. Kromě všudypřítomných stop války jsme poznali také zdejší přírodu a potkali mnoho zajímavých lidí různých kultur.
Na legendární horskou silnici Route des Grandes Alpes se ročně vydávají tisíce cyklistů, ale jen zlomek z nich s naloženým kolem. Po několikaleté přestávce jsme se opět vrátili do Alp, abychom zdolali několik z nejvyšších alpských sedel.
Po dvou letech jsme se opět vydali do Švýcarska, tentokrát už na dvoutýdenní velký jižní půlkruh. Aniž by to bylo cílem, projeli jsme všechny čtyři jazykové oblasti a část naší cesty krátce vedla i přes čtyři sousední země.
Na neobvyklé cestě na východ jsme nepotkali téměř žádné turisty, zato jsme poznali úplně jiný způsob života a setkali se se spoustou milých obyčejných lidí, kteří k nám projevili neobyčejnou pohostinnost a náklonnost.
Na týdenní cestě po Švýcarsku jsme poznali zblízka nejen zdejší krásnou přírodu a krajinu, ale i hodně ze způsobu života místních obyvatel. Je to dokonalá země se vzorným vztahem lidí k přírodě a s perfektní infrastrukturou.
Naše první cesta na opravdový Balkán nás mile překvapila. Černá Hora, tato malá země v Dinárských horách, si nás získala svojí přírodou i přívětivostí místních. Cítili jsme se jako doma a přesto jsme se dotkli i exotiky Orientu.
Po několika cestách do rakouských a slovinských Alp v předchozích letech jsme uvažovali o tom podívat se dále do jejich centrální části v zemi helvétského kříže. Projeli jsme kus nádherné přírody na pomezí několika států.
Kamenná městečka na vršcích, tajemná středověká opatství, antické památky, vinohrady, olivové háje, fialová pole s levandulí a vítr Mistral. Taková je Provence, sluncem prozářený a sladce vonící jižní kout Francie.
Odpočinout si od horských sedel po dvou týdnech v jihovýchodních Alpách se rozhodla část naší výpravy do Alp. Další týden byl pro část účastníků předchozí cesty ve znamení termálních lázní v Maďarsku.
Slovinské Alpy byly dlouho pro nás lákadlem už od naší cesty do Benátek, když jsme projížděli touto sympatickou zemí. Přidali jsme ještě něco horských sedel na rakouské straně a vznikla trasa naší druhé alpské výpravy.
Korsika je právem nazývána „perlou Středomoří“. Vždyť kde jinde je možné poznat tolik rozmanitosti barev a vůní v neporušené čisté přírodě, jako právě tady. Na tento fascinující ostrov jsme se poprvé vydali na dvoutýdenní zájezd.
Po třech letech od naší první výpravy na území bývalých Uher jsme se rozhodli absolvovat znovu podobnou trasu v obměněné podobě a především v nové sestavě. Naše druhá cesta byla naší nejpočetnější výpravou.
Výprava do severovýchodní části rakouských Alp byla naší první kompletně vysokohorskou cestou. Ačkoliv byla nejkratší ze všech, stihli jsme toho hodně: jih Solné komory, údolí řeky Enns, okolí Dachschteinské skupiny, Totes Gebirge atd.
Po dvou zdárných výpravách jsme si vytyčili další cíl: dojet od nás z Brna k moři a pak podél Jadranu až do věhlasných Benátek. Po dosažení mety jsme ještě stihli zdolat Dolomity, abychom zvládli podstatnou část Drávské stezky.
Dovolená v sedle kola na cestě kolem ČR nás neodradila, ale inspirovala k dalším výpravám. První zahraniční velkou cestu jsme uskutečnili k našim východním sousedům a odtud přes hory a doly až hluboko do Panonské nížiny a zase zpátky.
Naši vůbec první skutečně dálkovou cestu s napakovanými koly jsme uskutečnili v tuzemsku. Třítýdenní cesta kolem vlasti byla plná překvapení. Zkušenosti z nezkušenosti byly pro nás do budoucna přínosem pro další cesty.